LEONHARD DANNER
Leonhard (Lienhart) Danner byl
norimberský inženýr a vynálezce ze šestnáctého století. Životopisné údaje o jeho životě jsou kusé a nespolehlivé; neznáme ani s určitostí datum narození. To je totiž buď 1497, nebo 1507. Z literatury je naopak známo že v roce 1585, zemřel jako bohatý občan.
Leonhard Danner je v dnešní době téměř zapomenut, nicméně za svého života a dlouho po své smrti zůstal v paměti i v memoárech v Norimberku a později v Drážďanech. Ačkoli jeho rodina nepocházela z Norimberka, jeho otec Martin vstoupil v roce 1531 do služeb tohoto města, kde městská rada ocenila jeho dovednosti a zkušenosti v oblasti tesařství a výroby strojů. Leonhard, který nebyl norimberským rodákem, získal v roce 1540 právo nazývat se občanem města, což vzhledem k jeho aktivitám a vynálezům možná sloužilo dvojímu účelu – udržet ho na své straně a zároveň mu propůjčit punc vážnosti.
Danner byl ve své tvorbě velice různorodý. Počínaje běžným nářadím (byť v jeho podání rozhodne obyčejné nebylo) od robustnějších výtvorů, jako například několik různých typů svěráků, heverů, zvedacích strojů, přes ruční hoblíky, az po jemné mechanické nástroje.
Pak tu také byla řada zcela netradičních nástrojů, jakymi bezpochyby byl třeba bourací/dobývací stroj, nebo šroubovací zařízení, které dokázalo ničit zámky. To pocházelo z jeho dílny kolem roku 1560 a ovládání nástroje podobného svěráku bylo stejně jednoduché jako účinné. Tento důmyslný strojek se stal brzo trnem v oku místní policii a norimberská městská rada proto záhy vydala nařízení, kterým jej od 16. ledna 1561 zakázala. Každý, kdo o takový přístroj požádal, měl být nahlášen kanceláři starosty a samotný návod na jejich výrobu začal být utajován. To samozřejmě nezabránilo tomu, aby se těchto „Dannscher Brechschrauber“ vyrábělo více a ne všechny byly Dannerovy. Na druhou stranu v důsledku tohoto vynálezu vyvinuli zámečníci mnohem lepší a bezpečnější zámky.
Pokud nevynalézal velké stroje a nástroje, věnoval se tvorbě bronzových předmětů s jemnymi rytinami, zdokonaloval techniky ražby mincí a lisoval dřevěná počítadla pro hry, jako jsou šachy. V záznamech se na něj vzpomíná jako na truhláře a mechanika, jeho vynálezy si v už průběhu jeho pestré kariéry objednávali, sbírali a používali různí kurfiřti a knížata Svaté říše římské.
