MARY ELIZABETH WALTON
Mary Elizabeth Walton, New York (1827 – okolo r 1900) byla americká vynálezkyně, která se proslavila bojem proti znečištění během průmyslové revoluce. Žila v New Yorku, kde provozovala penzion poblíž nadzemní železnice na 6. avenue a 12. ulici, což ji přímo vystavovalo hluku a znečištění. Vzdělaná svým otcem v oblasti vědy a inženýrství, překonala předsudky 19. století, kdy bylo inženýrství doménou mužů, a svými inovacemi významně přispěla k ochraně životního prostředí a to zejména dvěma svými vynálezy
V roce 1879 navrhla systém, který odváděl emise z komínů a lokomotiv do vodních nádrží, odkud byly spláchnuty do kanalizace (patent č. 221,880). Tento vynález pomohl omezit znečištění ovzduší v době, kdy jeho zdravotní dopady nebyly plně pochopeny.
V roce 1881 řešila dalsim svým vynálezem hluk nadzemních železnic v New Yorku obalením kolejnic boxy vyloženými bavlnou a naplněnými pískem s asfaltem (patent č. 237,422).
Systém, vyvinutý po experimentech v jejím sklepě, prodala za 10 000 dolarů Metropolitnímu železničnímu systému a byl přijat i dalšími společnostmi. Uspěla tam, kde selhal i Thomas Edison.
