DIAMOND REGISTRATION MARK

DIAMOND REGISTRATION MARK

Anglická registrační značka ve tvaru kosočtverce (diamantu) byla používána anglickým patentovým úřadem v letech 1842 až 1883 k především k identifikaci kusů anglické keramiky. Po roce 1883 byl kosočtverec zrušen a na značkách se objevilo „Rd. No.“, za nímž následuje číslo přidělené výrobku. Během georgiánského období (1714-1837) se v důsledku průmyslové revoluce prudce zvýšila schopnost plagiátorů kopírovat výrobky z originální tvorby a autorská práva byla stále těžší ochránit. Na začátku vlády královny Viktorie (1827-1901) se vláda Spojeného království rozhodla, že kupující veřejnost musí být ujištěna, že výrobky vyrobené v Británii lze kategoricky označit za britské a originální.

Zlatníci a stříbrotepci měli k dispozici tzv. Assay Marks, které určovaly kvalitu a původ jejich výrobků, takže veřejnost mohla mít záruku původu těchto výrobků. Britští výrobci keramiky měli před tímto datem vyražené, namalované nebo vyražené firemní značky, které zavedl Wedgwood.

Veřejnost však potřebovala vědět, že výrobek je britský, a to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Výrobci dalších řemeslných produktů ovšem zaváděli mechanismy proti kopírování a pro ochranu svých investic do vzorů velmi pomalu.

Proto vznikla britská registrační značka výrobků známá jako The Diamond registration mark. Na patentovém úřadě byly zapsány vzory různých výrobků. Aby se však veřejnost mohla seznámit s britskou výrobou, byly po vydání zákona z roku 1842 zavedeny značky v tomto charakteristickém tvaru.

První typ diamantové značky vydržel až do roku 1867. Poté byl v roce 1868 nahrazen druhou diamantovou značkou, která se používala až do roku 1883. Tvar značky se nezměnil, změnilo se však umístění příslušných informací.

Na obou značkách byly uvedeny následující údaje:

Třída/typ materiálu, rok, měsíc a den registrace a informace o takzvaném svazku nebo balíčku, ve kterem byla informace početu položek vydaných k danému datu.

Po vydání zákonů z roku 1842 byly zavedeny klasifikace tříd výrobků. Ty byly zaznamenány u výrobků v registračním diamantu v horní části a to po celé období od roku 1842 do roku 1883 – tj u obou typů stejně. Zapsany byly jako římská číslice v horním půlkruhu na vrcholu diamantu. Jednotlivé třídy materiálu měly různá čísla (Class), pro sběratele starožitností byla nejdůležitější následující:

I – kov

II – dřevo

III – sklo

IV – hliněné nádobí

V – papírové závěsy

VI – koberce

VII – šály s potiskem

VIII – ostatní šály

IX – příze

X – potištěné látky

XI – potištěná tkanina (potištěná tkanina s opakováním větším než 12 x 8)

XII (i) – ostatní tkaniny

XII (ii) – ostatní tkaniny (damašky)

XIII – krajky

Pak zde byla čísla a písmena v registračním diamantu v rozích kosočtverce ve čtyřech obloucích. Zde byly zaznamenávány informace o roku, dni, měsíci a svazku.Den a Svazek se zapisovaly jako čísla.Rok a Měsíc se zapisovaly jako písmena. Umístění těchto čísel a písmen se od období 1842-1867 do období 1868-1883 změnilo. Podle umístění čísel je možné určit, do kterého období spadá daný registrační diamant.

Žádný titulek

Žádný titulek